Sněhové zatížení a vítr: proč se pergola na Poličsku dimenzuje jinak než v Litomyšli

Litomyšl, Svitavy a Moravská Třebová leží ve III. sněhové oblasti s charakteristickým zatížením sněhem na zemi 1,5 kN/m², Polička a Šumperk ve IV. oblasti s 2,0 kN/m² (ČSN EN 1991-1-3, sněhová mapa ČHMÚ). Na střeše pergoly 4×3 m je to rozdíl mezi 1,8 a 2,4 tunami mokrého sněhu – proto na Poličsku dáváme krokve 80×200 mm po 60 cm tam, kde v Litomyšli stačí 60×160 mm po 80 cm. K tomu se přidává vítr, který u otevřené konstrukce namáhá kotvení víc než sníh. Článek vysvětluje, jak sněhovou oblast zjistit, jak se přepočítává na střechu a co to znamená pro průřezy, sklon a ztužení.

Co je sněhová oblast a kde zjistím tu svoji?

Norma ČSN EN 1991-1-3 (Eurokód 1, zatížení sněhem) dělí Českou republiku do osmi sněhových oblastí podle charakteristického zatížení sněhem na zemi, značeného s_k. Je to hodnota, kterou sníh překročí v průměru jednou za 50 let – ne běžná zima, ale ta, na kterou má konstrukce vydržet. Mapa vychází z dlouhodobých měření ČHMÚ a její aktuální podoba je veřejně na snehovamapa.cz, kde zadáte adresu a dostanete oblast i hodnotu pro konkrétní parcelu. Hranice oblastí kopírují nadmořskou výšku a návětrné svahy, proto se mohou lišit i mezi sousedními obcemi.

Sněhová oblast	sk (kN/m²)	Odpovídá vrstvě	Města v našem regionu (orientačně)
I	0,7	≈ 35 cm prachového / 12 cm mokrého sněhu	nížiny Polabí (u nás se nevyskytuje)
II	1,0	≈ 50 cm / 17 cm	Chrudim, Mohelnice, nižší části Vysokého Mýta a Zábřehu
III	1,5	≈ 75 cm / 25 cm	Litomyšl, Svitavy, Moravská Třebová, Ústí nad Orlicí, Jevíčko, Březová nad Svitavou
IV	2,0	≈ 100 cm / 33 cm	Polička, Šumperk, vyšší polohy Lanškrounska a Českotřebovska
V a víc	2,5–4,0+	≈ 125 cm a víc	hřebeny Jeseníků, Králický Sněžník, Žďárské vrchy

Přiřazení měst je orientační z naší praxe – Lanškroun a Česká Třebová mají části ve III. i ve IV. oblasti, u Poličky rozhoduje, zda stavíte v centru (555 m n. m.) nebo v Telecím a Bystrém výš. Před výrobou každé konstrukce si oblast ověříme pro konkrétní adresu a dimenze zapíšeme do výkresu.

Kolik sněhu skutečně leží na střeše pergoly?

Zatížení na střeše se z hodnoty na zemi přepočítává tvarovým součinitelem μ, který je u střech se sklonem do 30° roven 0,8 (sníh se zčásti odfouká a sesune). Pro pergolu 4×3 m s pultovou střechou 8° tedy platí:

	III. oblast (Litomyšl)	IV. oblast (Polička)
Zatížení na střeše (0,8 × sk)	1,2 kN/m² ≈ 120 kg/m²	1,6 kN/m² ≈ 160 kg/m²
Střecha 12 m² celkem	≈ 1,45 t (s plnou hodnotou sk až 1,8 t)	≈ 1,9 t (až 2,4 t)
Na jednu ze 4 krokví po 80 cm	≈ 360 kg	≈ 480 kg
Na jeden ze 4 sloupků	≈ 450 kg + vlastní hmotnost	≈ 600 kg + vlastní hmotnost

U pergoly kotvené k domu je to ještě horší: sníh, který sjede ze střechy domu, se navrší na pergolu u fasády – norma s tím počítá součinitelem pro návěje a v praxi to znamená, že krokve u zdi nesou dvojnásobek. Právě tam praskají levné pergoly z hobby marketu s krokvemi 50×100 mm.

Jaké průřezy krokví a sloupků na jaký rozpon?

Následující tabulka shrnuje dimenze, které používáme u smrkových hranolů KVH C24 při rozteči krokví 60–80 cm a střeše z polykarbonátu nebo plechu. Jsou to orientační dimenze z naší praxe pro typové rozměry; u atypických rozponů, taškové střechy, sedlových krovů a hliníkových systémů posuzuje konstrukci statik nebo výrobce.

Rozpon krokve	III. oblast, rozteč 80 cm	IV. oblast, rozteč 60 cm	Sloupek
do 2,5 m	60×140 mm	60×160 mm	120×120 mm
do 3,0 m	60×160 mm	80×180 mm	120×120 mm
do 3,5 m	80×180 mm	80×200 mm	120×120 mm
do 4,0 m	80×200 mm	80×220 mm nebo BSH 100×200	140×140 mm
vaznice bez sloupku 6 m (carport)	BSH 120×240 mm	BSH 140×280 mm nebo střední sloupek	140×140 mm

Taškovou střechu (vlastní hmotnost 45–55 kg/m² oproti 4 kg/m² u polykarbonátu) počítáme zvlášť – krokve jdou o jeden stupeň výš a sklon musí být alespoň 22–25°. U lepených hranolů BSH lze rozpony o 15–20 % zvětšit při stejném průřezu, proto je používáme u zastřešení teras a dvojitých carportů (Jaké dřevo na pergolu).

Jaký sklon střechy sníh udrží a jaký ho sesune?

Polykarbonát a trapézový plech se u pergol kladou se sklonem 6–8°, který sníh na střeše drží – konstrukce tedy musí unést celou vrstvu, ale sníh nesjede na terasu ani na zaparkované auto. Tašky vyžadují sklon 22–25° a víc; z takové střechy sníh při oblevě sjede naráz, což je 200 kg ledu na hlavu nebo na kapotu. Proto u sedlových střech carportů a altánů nad vchod a nad stání montujeme sněhové zábrany (protisněhové háky nebo trubkovou zábranu), stejně jako na domě.

U pergoly kotvené k domu myslete i na střechu domu nad ní: sníh a led ze sedlové střechy sjíždějí na pergolu. Buď má dům sněhové zábrany, nebo pergolu dimenzujeme na návěj – a nikdy pod ni nedáváme čirý polykarbonát 6 mm, který led prorazí.

Proč pergolu víc ohrožuje vítr než sníh?

Sníh tlačí konstrukci dolů – tam ji drží sloupky a patky. Vítr ji zvedá: proudí pod otevřenou střechou, na horní straně vzniká podtlak a střecha 12 m² při nárazu 30 m/s (108 km/h) vyvine sání 0,6–0,9 kN/m², tedy 700–1 000 kg tahem nahoru. Nepřikotvená pergola postavená na dlaždicích se při vichřici zvedne, otočí a spadne na dům. Tomu bráníme třemi věcmi:

• Kotvení proti tahu: nastavitelné patky se závitem M20 zabetonované v patce do nezámrzné hloubky a sloupek přišroubovaný svorníky M12 – ne hmoždinky v dlažbě (Základy pod pergolu).
• Ztužení proti kymácení: pásky 80×80 mm v každém rohu mezi sloupkem a vaznicí, u sedlových střech kleštiny; u pergoly k domu drží podélné ztužení nástěnná vaznice.
• Pevná stěna na návětrné straně: na Svitavsku, Litomyšlsku i v Zábřehu převažuje západní a severozápadní proudění (Hřebečský hřbet a Svitavská pahorkatina je zesilují). Boční stěna zastřešené terasy patří na západ, posuvné stěny na jih a východ.

U hliníkových bioklimatických pergol řeší vítr senzor, který při 40–60 km/h lamely automaticky otevře, aby střecha nepracovala jako plachta; screenové rolety se stahují do vodicích lišt a nad 50 km/h se mají zatáhnout.

V Poličce jsme v roce 2024 vyměňovali krokve pergoly, kterou majitel koupil jako stavebnici od výrobce z Polabí: krokve 50×120 mm na rozpon 3,3 m, rozteč 90 cm. V Kolíně by vydržela, v Poličce se po březnovém sněhu prohnula o 6 cm a polykarbonát vypadl z profilů. Dimenze pergoly není univerzální – patří k místu, kde stojí.

Co to znamená pro cenu a pro stavebnici?

Silnější krokve a menší rozteč zvedají cenu konstrukce pro IV. sněhovou oblast o 8–12 % – u pergoly 4×3 m zhruba o 3 000 – 6 000 Kč. Je to nejlevnější pojištění, jaké u pergoly existuje. U stavebnice dostanete výkres s dimenzemi podle vaší obce; když posíláme stavebnici do jiného kraje, řídíme se sněhovou oblastí v místě montáže, ne u nás v dílně. Přehled cen podle rozměru a materiálu je v ceníku s kalkulačkou, kde IV. oblast zaškrtnete jako samostatnou položku.

Shrnutí

• Sněhovou oblast ověřte pro konkrétní adresu na snehovamapa.cz; Litomyšlsko je III (1,5 kN/m²), Poličsko a Šumpersko IV (2,0 kN/m²).
• Na střeše 4×3 m leží až 1,8–2,4 tuny mokrého sněhu; krokve 60×160 mm ve III. oblasti, 80×200 mm ve IV.
• Polykarbonát 6–8° sníh drží, tašky od 25° ho sesouvají – nad vchod sněhové zábrany.
• Vítr zvedá otevřenou střechu silou až 1 tuny: kotvy M12 v patkách, pásky v rozích, pevná stěna na západ.
• Dimenze pro IV. oblast zdraží pergolu o 8–12 %; u stavebnice ji dimenzujeme podle místa montáže.